Je mezi námi skutečně až hrozivě velký počet těch, kterým nestačí ke spokojenosti to, co jim život dává. Bez ohledu na to, zda se tito chtějí mít aspoň trochu dobře ve své skutečně zoufalé situaci nebo se prostě chtějí mít ještě lépe, než jak se mají, i když se jim daří velice dobře, se tito pokoušejí změnit své životy k ještě lepšímu. Ale ne vždy si při tom počínají rozumně. Kdyby jim šlo o větší ryzí spokojenost se životem, zapracovali by na sobě nebo by začali mít radost i z dosud přehlížených pozitivních maličkostí. Jenže to se neděje. Takoví lidé naopak řeší daleko přímočařejší a rychlejší cestu. Tu, která ale bohužel často vede do horoucích pekel, jak už tomu tak u jednoduchých řešení bývá.
Máme prostě u nás spousta těch, kdo hledají životní štěstí třeba v alkoholu. A snad jenom to, že z toho má stát velké příjmy na daních, je důvodem, že se proti alkoholismu skoro nic nedělá, i když už se mluví o desetině našeho národa, která pije rizikově nebo už propadla alkoholismu definitivně. Pak tady máme samozřejmě už i ty, kteří hledají uspokojení v nealkoholových drogách. A zatímco se proti těm tvrdým aspoň (nepříliš úspěšně) bojuje, je tady neustálá snaha o legalizaci drog měkkých. Že prý je lidé užívají tak jako tak, tak proč je nelegalizovat?
Prostě si my Češi často děláme dobře různými drogami. I když to přináší potenciální rizika, i když to s uživateli drog končí dost často špatně, jsme v tomto ohledu hodně benevolentní. Což se projevuje třeba i v případě kratomu. Jak je totiž známo, lze si i u nás kratom koupit, ovšem ne jako drogu, kterou užívají lidé z některých exotických zemí. A protože si tu kratom jako drogu koupit nelze, prodává se u nás jako sběratelská záležitost. A potom? Určitě snadno vytušíte, že v žádných botanických sbírkách nekončí. Prostě se konzumuje, aby se někteří z nás uklidnili nebo naopak rozjařili. Inu, máme ještě moc lidí, kteří mají tu zvláštnost, že nedrogují. A i díky kratomu bychom jich mohli mít míň.